Přátelé rybáři,
v posledních letech je mezi českými rybáři stále více těch, kteří nezahálí ani v zimním období a vydávají se v mrazivých dnech lovit na dírkách nebo zkusit štěstí na řekách a nezamrzlých stojatých vodách. Ale stále je také mnoho těch, které do mrazu nedostane ani rybářská horečka. Někdo raději zůstává doma ze zdravotních důvodů, jiný jen nemá rád zimu.
Všem zimním lovcům přeji mnoho štěstí a pro ty druhé tu mám malý návod jak si ukrátit čas a připravit se na teplo. Nejde samozřejmě o nic převratného ani nového, ale někdo se možná inspiruje a opravdu si alespoň trochu ukrátí čekání. Jak je z názvu patrné, jde o údržbu korkové rukojeti prutu. Po skončení údržby bude rukojeť příjemnější na omak, bude dobře odpuzovat vodu a bude krásně jemně vonět medem. Nikterak se přitom nezhorší její schopnost dobře držet v ruce.
Takže co budeme potřebovat:
- svíčku ze včelího vosku (ta co je z rolované plástve a voní medem)
- vysoušeč vlasů (fén na vlasy)
- hadřík či malý ručník
Postup je následující:
Korkovou rukojeť pár hodin předem kartáčkem a mýdlem řádně vyčistíme a necháme vyschnout.
Ze spodního konce svíčky odřízneme špalík o délce několika centimetrů a vytáhneme z něho knot. Prut rozebereme na jednotlivé díly (pokud to jde) abychom mohli manipulovat jen se spodním dílem, na kterém je rukojeť.
Špalík vosku a rukojeť zahřejeme proudem horkého vzduchu z vysoušeče. Dejte pozor, protože vzduch z fénu je překvapivě horký. Nejlépe je fén opatrně tak abychom nestínily nasávání vzduchu položit na okraj stolu a uvolnit si tak ruce. Vosk sice trochu na povrchu změkne, ale nerozteče se. Potom špalíkem třeme o rukojeť takovou silou, aby na ní ulpívaly šmouhy vosku. V této fázi bude rukojeť vlastně jen nepříjemně upatlaná nerovnoměrnými šmouhami vosku. Je dobré, pokud je zamatlána celá. S přebytkem vosku si není třeba dělat starosti.
Ve druhé fázi odložíme špalík vosku, rukojeť přiložíme naležato co nejblíže k ústí fénu a počkáme až se na zahřívaném místě vosk rozteče. Rukojetí pomalu otáčíme a necháme proud vzduchu, aby horký tekutý vosk pěkně rovnoměrně rozložil. Zahřátá korková rukojeť část vosku také nasákne. Takto postupujeme po celé délce rukojeti, dokud máme pocit, že rukojeť saje.
Nakonec počkáme, až rukojeť zchladne a vosk téměř zatuhne. Ručníkem či hadrem v jedné ruce uchopíme pevně rukojeť a druhou rukou kroutíme prutem tak aby se rukojeť v ručníku otáčela. Zprvu to jde velmi ztuha a přebytečný vosk brání plynulému otáčení. Do jedné minutky by se Vám mělo podařit odstranit přebytečný vosk a rukojeť začne být hladká a otáčí se v ručníku pěkně zlehka.
Teď by měla být rukojeť již bez známek lepkavosti a působit trochu jemněji na omak.
Hodně štěstí a brzy u vody na shledanou!
Tsuribito
Průměrná známka: 1,88
Komentář ke článku
Při pocukávání špičkou prutu vykonává správně uvázaná muška bohyb podobný medůze.
Muška při pohybu vypadá opravdu jako živá.
Komentář ke článku
V tomto krátkém návodu se dozvíte jak správně zdolávat rybu při tenkara muškaření.
Postup je vhodný jak při použítí se šňůrou o délce prutu tak s delší.
1 - po záseku udržujeme napnutou šňůru
- jakmile to ryba dovolí snažíme se jí začít přitahovat směrem k sobě tím že špičku prutu tlačíme za sebe a do strany
- ideální je "táhnout" rybu po hladině s hlavou lehce nad vodou (je méně bojovná)
2 - když je tělo šňůry na dosah uchopíme jí prsty volné ruky
3 - v ohnuté pozici či na bobku dobíráme šnůru volnou rukou a dotánutou šňůru "předáváme" ruce která drží zároveň prut
4 - po dobrání šňůry na ideální vzdálenost podebereme rybu rukou kterou jsme dobíraly šňůru
Celý postup může na první pohled působit neohrabaně. Je však překvapivě snadný a účinný. Ke ztrátám ryb nedochází více než při klasickém muškaření.Při troše trpělivosti a cviku není problém zdolat a podebrat i veliké ryby. Osobně mám zatím zkušenost s rybami kolem 50 cm a nezaznamenal jsem žádné nepohodlí.
Komentář ke článku
