medová rukojeť
3.2.2013 Návody, Trvalý odkaz
Přátelé rybáři,
v posledních letech je mezi českými rybáři stále více těch, kteří nezahálí ani v zimním období a vydávají se v mrazivých dnech lovit na dírkách nebo zkusit štěstí na řekách a nezamrzlých stojatých vodách. Ale stále je také mnoho těch, které do mrazu nedostane ani rybářská horečka. Někdo raději zůstává doma ze zdravotních důvodů, jiný jen nemá rád zimu.
Všem zimním lovcům přeji mnoho štěstí a pro ty druhé tu mám malý návod jak si ukrátit čas a připravit se na teplo. Nejde samozřejmě o nic převratného ani nového, ale někdo se možná inspiruje a opravdu si alespoň trochu ukrátí čekání. Jak je z názvu patrné, jde o údržbu korkové rukojeti prutu. Po skončení údržby bude rukojeť příjemnější na omak, bude dobře odpuzovat vodu a bude krásně jemně vonět medem. Nikterak se přitom nezhorší její schopnost dobře držet v ruce.
Takže co budeme potřebovat:
- svíčku ze včelího vosku (ta co je z rolované plástve a voní medem)
- vysoušeč vlasů (fén na vlasy)
- hadřík či malý ručník
Postup je následující:
Korkovou rukojeť pár hodin předem kartáčkem a mýdlem řádně vyčistíme a necháme vyschnout.
Ze spodního konce svíčky odřízneme špalík o délce několika centimetrů a vytáhneme z něho knot. Prut rozebereme na jednotlivé díly (pokud to jde) abychom mohli manipulovat jen se spodním dílem, na kterém je rukojeť.
Špalík vosku a rukojeť zahřejeme proudem horkého vzduchu z vysoušeče. Dejte pozor, protože vzduch z fénu je překvapivě horký. Nejlépe je fén opatrně tak abychom nestínily nasávání vzduchu položit na okraj stolu a uvolnit si tak ruce. Vosk sice trochu na povrchu změkne, ale nerozteče se. Potom špalíkem třeme o rukojeť takovou silou, aby na ní ulpívaly šmouhy vosku. V této fázi bude rukojeť vlastně jen nepříjemně upatlaná nerovnoměrnými šmouhami vosku. Je dobré, pokud je zamatlána celá. S přebytkem vosku si není třeba dělat starosti.
Ve druhé fázi odložíme špalík vosku, rukojeť přiložíme naležato co nejblíže k ústí fénu a počkáme až se na zahřívaném místě vosk rozteče. Rukojetí pomalu otáčíme a necháme proud vzduchu, aby horký tekutý vosk pěkně rovnoměrně rozložil. Zahřátá korková rukojeť část vosku také nasákne. Takto postupujeme po celé délce rukojeti, dokud máme pocit, že rukojeť saje.
Nakonec počkáme, až rukojeť zchladne a vosk téměř zatuhne. Ručníkem či hadrem v jedné ruce uchopíme pevně rukojeť a druhou rukou kroutíme prutem tak aby se rukojeť v ručníku otáčela. Zprvu to jde velmi ztuha a přebytečný vosk brání plynulému otáčení. Do jedné minutky by se Vám mělo podařit odstranit přebytečný vosk a rukojeť začne být hladká a otáčí se v ručníku pěkně zlehka.
Teď by měla být rukojeť již bez známek lepkavosti a působit trochu jemněji na omak.
Hodně štěstí a brzy u vody na shledanou!
Tsuribito
Průměrná známka: 1,88
tenkara je muškaření
2.2.2013 Tenkara na Youtube, Trvalý odkaz
Na tomto videu lze pěkně vidět, že s klasickým muškařením má tenkara asi nejvíce společného.
http://www.youtube.com/watch?v=IcXzy0J4utg&feature=player_embedded
"Nissin Furyu" - můj tenkara prut
1.7.2012 Fotografie, Trvalý odkaz
Několik obrázků mého prutu "Nissin Furyu" [nišin fůrjů] od výrobce Nissin dovezeného přímo z Japonska.
- délka 3.9 m
- akce prutu 7:3
- počet dílu 9
- váha 85 g
- tlouštka u rukojeti 13 mm
- tlouštka na konci 0.6 mm
Průměrná známka: 2,25
tenkara prut - první setkání
1.7.2012 Články, Trvalý odkaz
Milý rybáři,
bez zbytečných řečí rovnou k popisu tenkara prutu.
Fotografie jednoho tenkara ptutu jsou k vidění zde http://tenkara.mrk.cz/?cid=4
První dojem
Tenkara prut si nejlépe představíme jako velmi jemný teleskopický bič. Zpravidla je složen z deseti do sebe zapadajících dílů. Nechtěnému vysunutí dílů během přepravy slouží tzv. "stoper" což je zkrátka gumový špunt. Na druhé straně jsou díly zajištěny šroubovacím víčkem, po jehož odšroubování je možné jenotlivé díly vyjmout. Složený prut měří většinou něco kolem 50 cm a je proto velmi skladný. Všechny pruty, se kterými jsem se zatím setkal, jsou vyrobeny z karbonu. V minulosti byl na stavbu prutů používán bambus. Rukojeť je nejčastěji korková nebo u dražších prutů z cedrového dřeva. Prut celkově působí velmi lehkým dojmem a má jemnou akci. Nejvíce asi překvapí (a možná vzbudí i trochu nedůvěry) jemnost posledního dílu, který má zpravidla průměr méně než 1 mm a je tedy nejnáchylnější k poškození. Celkově bych prut charakterizoval jako kombinaci jemnosti lehkého muškařského prutu a délky biče. Nejčastější délky prutů jsou od přibližně od 3.5m do 4.5m. Jsou však i pruty o délce 2.5m nebo 7,5m.
Akce prutu
Různí výrobci používají různá značení akce prutu. Nejvíce používaná a nejsrozumitelnější je klasifikace vyjádřená poměrem dvou čísel. Například akce vyjádřená poměrem 6:4 znamená, že 6 dílů od rukojeti nahoru je tuhých a 4 díly jsou velmi ohebné a jemné. Používané akce jsou 5:5, 6:4, 7:3 a 8:2. Je dobré vědět, že poměr vyjadřuje skutečně jen akci a ne celkovou nosnost prutu. S pruty, které mají jemnější akci (5:5 a 6:4) se nahazuje pomaleji a muška dopadá jemněji a naopak. Jiná značení používají písmena jako "ML" a "LL" pro "medium light" a "light light" a podobně.
Jiná specifika
Na stránkách výrobců je nejčastěji udáváno také následující
- váha (přibližně od 25g do 200g dle délky a kvality provedení)
- průměr těla prutu u rukojeti (většinou od 6mm do 20mm)
- průměr prutu na konci posledního dílu (lehce nad 0.5mm až 1mm)
- počet dílů (vždy kolem 10ti)
- obsah karbonu (téměř vždy kolem 98%)
Lillian
Našince také doslova na první pohled upoutá krátký (většinou sytě barevný) provázek na konci prutu. Ten se japonsky nazývá "lillian" což je něco jako tkanička, provázek nebo stužka. Na celém prutu mám tuto malou část asi nejraději. Po zakoupení prutu musíme na lillian udělat asi ve dvou třetinách jednoduchý uzlík aby bylo za co navazovat šňůru. V Japonsku se tento provázek objevuje i na plaváčkových prutech.
Více k tenkara prutu asi není třeba říkat. Kdo by se chtěl dozvědět více, ať zapátrá v odkazech nebo na Googlu či počká na nějaký můj další článek.
Ptrův zdar!
tenkara mušky
29.6.2012 Fotografie, Trvalý odkaz
Vlastnoručně vázané tenkara mušky. Snad se vám budou elespoň trochu líbyt. Na standardní tenkara mušky není třeba žádných neobvyklých vázacích materiálů ani dovedností. Mimo klasických tenkara mušek občas používám malé zatížené nymfy a suchou mušku. A samozřejmě na mušky nesmí chybět pěkná krabička s japonským kaprem pro štěstí.
Průměrná známka: 2,19